Jdi na obsah Jdi na menu
 


20 Karlhov,Zelzerhof

   Tyto usedlosti ležely trochu mimo údolí -  na kopci nad elektrárnou směrem na Hojsovku, ale je to tak krásné místo, že jsem je musela zařadit. Mimo jiné také proto, že majitelé usedlostí byli příbuzensky spřízněni rody žijícími přímo na území dnešního Brčálníku.

                 za.jpg

Karlhof.

(Dnes původní statek č.p.36, chalupy č.p. 102,184,  do roku 1886 č.p. 36, před 1886 č.p. 100,101)

 Karlhof je další z velmi starých usedlostí, dříve nazývaný „Brandlhof“ podle rodu Brandl, který tam hospodařil.

    Před třicetiletou válkou usedlost vlastnil rod Maurer, který odtud zmizel a po této válce byla přidělena Wolfu Prantlovi (1685). V roce 1698 se majetek dělí na Tomahof (dostala ho jeho dcera - je už mimo Brčálník), vlastní Brandlhof (Karlhof) a Karlhanzlhof (o tom podrobně mluvíme jinde).

 

zb.jpg

                    Karlhof (z přepisu kroniky Michaela Ernsta)

Karlhof vlastnil potom Christof Brandl (Prantl - příjmení se často „vyvíjí“), Andreas B.,další majitel Karl B.(1749) byl mimo jiné rychtářem a usedlost po něm dostala jméno. Další majitelé Mathias B., Karl B. Syn Karla - Jakob B.(1846) se jako pozdější starosta svou prozíravostí zasloužil o „levné“ postavení silnice vedoucí Eisenstrassem za peníze státu. Brandlové měli rovněž vlastní erb. Posledními majiteli byli Peter a Rosalia Brandl. Peter patrně padl ve válce a Rosalii nejspíš odsunuti. Po válce vzniklo z usedlosti rekreační středisko ČSAO, CIMS. A snad právě proto chalupa přežila do dnešních dnů. Na místě bývalé usedlosti je několik dalších domů a krásná stará dřevěná kaplička.

                            zz.jpg

                                              Karlhof dnes

    Zajímavostí je, že se mi ozvala paní, která mimo jiné má mezi předky rod Brandl (její babička rozená Brandlová unikla poválečnému odsunu sňatkem s Čechem).

Mezi předky této paní jsou:

  • Mathias Bandl

  • Franz Brandl, narozen Brückel 61, r. 1794 (pozn. Brückel byly Mostecké chalupy, které se nacházely vysoko na východní straně hory Můstek a sestávaly ze čtyř osamělých domů a pěti domků nádenických)

  • Fedinand Brandl, narozen Šukačka 49, r. 1840 (pozn. na Šukačce, která patří k Javorné, je dnes jen pár chalup a ovčín a mimo jiné poměrně velký, leč na dnešní potřeby nerenovovaný penzion, co patří městu Plzeň.)

  • Josef Brandl, narozen Frischwinkl 15 (chalupa patříci k Frischhofu), 1880

    zd.jpg

                                                                 Josef Brandl

   Tito Brandlové nepocházejí přímo z rodu Brandlů z Karlhofu (který patřil k rychtě Eissenstrass), ale z rodu Brandlů z rychty Seewisen (Javorná), i když oba rody žily geograficky velice blízko od sebe.  Je možnost, že tyto větve rodů byly nějak příbuzensky spřízněny.

      ze.jpg

                               Chalupa a kaplička u Karlhofu

   Když se vrátíme k vlastnímu Karlhofu, v roce 1939 tam byl hlášen mimo jiné Jakob Brandl (platil daň ze psa) a měli tam dva koně, 20 krav, dvě ovce, prase, kozu a 28 slepic...

                zf.jpg

                                             zg.jpg

                            Kaplička na Karlhofu a její interiér

 

Zelzerhof.

(Dnes chalupa č.p. 105, dříve č.p. 37 statek, č.p. 105 chalupa patřící ke statku, před 1886 č.p. 97 a domek 98)

  Tato usedlost ležící ještě kousek dál za Karlhofem směrem na Hojsovku Dodnes se zachovala jedna přestavěná chalupa a také jsou k dispozici moc pěkné staré fotografie usedlosti i jejích obyvatel, což zase tak běžné nebývá.

 

zh.jpg

                         (z přepisu kroniky Michaela Ernsta)

  Po celou dobu, od třicetileté války až po odsun, na usedlosti hospodařil rod Zelezer. Byla to bohatá usedlost, ke které patřilo množství domů směrem dolu k Úlavě i k Hojsově Stráži.

Dalšími majiteli statku jsou Wolf Zelzer (1679), Georg Z., Hans Z.(1711), Johan Georg Z. - ten dává věnem dceři, kterou provdal do Hmrů (v roce 1750) 600 zlatých, výbavu, vůz, tři krávy a dva voly do tahu. Byl zdejším rychtářem, stejně jako jeho syn Hanz. Hanz Z. se zasloužil o vznik fary a kostela, což bylo velmi záslužným činem, leč musel kvůli tomu pro různá povolení cestovat několikrát do Prahy, Budějovic a do Písku. Cesty a poplatky povětšinou platil sám, čímž se velmi zadlužil a jeho syn Josef musel později prodat několik domů, původně patřících k usedlosti.  Další majitel Ignác Z.,dále rozprodával majetek, mimo jiné i hamr s kořalnou kováři Denkscherzovi,(1837) který vyrobil ručně tepaný bohatě zdobený kříž, který stál u kapličky u Zelzerhofu, který po roce 1948 kamsi zmizel, leč dnes je prý v kostele v Hojsovce.  Petr Zelzer (1855), spolu s kovářem Zellnerem byli zruční řemeslnící, první v kraji prý používali parní stroj.   Další majitel Jakob Z. se zabil po pádu z vozu, když se mu splašily koně v roce 1910 - jeho hrob jsem našla na hřbitově v Hojsově Stráži. Na místě neštěstí byl, nebo někde ještě je kovový kříž.

zj.jpg

Z hojsovského hřbitova 

  Franz Zelzer měl v roce 1939 koně, 22ks hovězího dobytka,3 ovce,2 prasata, 2 kozy, 20 slepic a 2 husy. Je na seznamu mužů povinných vojenskou službou 1939 a na seznamu padlých ve 2.sv.válce.

 

zk.jpg

                    Chalupa která jediná zbyla po bývalém Zelzerhofu

     Poslední majitelé byli vzdělaní a působili jako učitelé, kteří měli u sebe vzácnou zejbišskou kroniku vrchní rychty. Po válce ale neznalostí nových osídlenců byla s největší pravděpodobností zničena.

 zm.jpg

                     Zelzerhof - z knihy Z. Roučky Šumavou od svobody do opony