Jdi na obsah Jdi na menu
 


15 Co se tady pěstovalo, chovalo a jedlo

 Vzhledem k nadmořské výšce a horskému podnebí se tu nikdy příliš nedařilo teplomilnějším druhům zemědělských plodin. Přesto je z zůzných map a vojenského snímkování z roku 1959 patrné, že tu bylo podstatně méně lesů a více polí, pastvin a sadů. Například za Rudolfovnou směrem k tunelu byla úzká políčka s různorodými plodinami a také tam byl sad s jabloněmi a třešněmi. Stromořadí starých jabloní stálo ještě nedávno při cestě od Rudolfovny směrem k elektrárně.

   Pěstovalo se tehdy většinou obilí, seté především na podzim (hlavně žito, pšenice málo) a brambory. Brambory prý byly jediným kladným pozůstatkem po třicetileté válce, neboť je na Šumavu přivezli švédští vojáci a později často zachránily místní lidi před nouzí a hladomorem.  Hospodařilo se velmi dlouho trojpolním způsobem. Hodně se pěstoval jetel a oves, jako zelené krmivo. Další plodinou byl len, který se tu hned také v domácnostech zpracovával.

  Nejdříve se pole obdělávala ručně a pomocí zvířat, první stroje (řezačka, mlátička) sem přišly až těsně před první světovou válkou. Výraznou pomocí byly stroje na vodní pohon, v pozdější době také elektrické stroje (např. mlátičky, které byly napájeny generátorem napojeným na klasické mlýnské vodní kolo - např. Peter Wastl u Modlhofu).

   Hlavní součástí jídelníčku byly brambory, mléko a zelí. Podle Ernsta se ráno a večer vařilo kyselé mléko zahuštěné žitnou moukou a uvařila se mísa brambor, ze které si lidé btrali a loupali si je. K obědu bývaly bramborové knedlíky, do kterých se krájel chleba, nebo houska. Přílohou bylo zelí, mléčná omáčka s vejci, ovocná merenda, nebo houby. nebo se dělávaly buchty s mlékem, nebo škubánky maštěné lojem. Maso bývalo jen o církevních svátcích a na posvícení. V té době se smažily i koblihy. Mastilo se máslem, a v Ernstově době se začaly objevovat margaríny (cca 1920). U každé chalupy byla pec a pekl se chleba a rozpeky. Hodně se dříve jedla jáhlová kaše a kukuřice, ale kolem první světové války už na tyto potraviny lidé zapomínali. Na Vánoce se porážel dobytek a vyráběly domácí uzeniny z masa, dobytčí krve s přídavkem koření rýže.

                426636_109200472622561_373890093_n.jpg

 Petrovice nad Úhlavou -  voli využívaní k tahu (z knihy Z. Roučky)

   Louky a pastviny uživily množství dobytka, především hovězího, koní a ovcí. Krávy byly chovány nejdříve takzvané „Steinrasse“ předpokládám, že to bylo po staletí ustálené místní „plemeno“ ne moc dobré užitkovosti leč odolné a přizpůsobené klimatickým podmínkám a místnímu způsobu chovu. V roce 1898 byl tady založen „Zemědělský spolek pro zušlechtění chovu skotu“ a začaly se dovážet chovné kusy užitkovějšího „simentálského“ strakatého plemene původem ze Švýcarska. Byly to kusy s bílou hlavou a světlonce strakatým tělem s kombinovanou užitkovostí. Byla snaha o šlechtění na trojnásobnou užitkovost (maso, mléko, tah), což se ke spokojenosti všech dařilo až do první světové války, po které byly chovy zdecimovány a zdegenerovaly. Po válce se začínalo se prakticky od začátku. Strakatý skot odvozený od tohoto plemene se nejen na místních pastvinách choval i po druhé světové válce, teprve po revoluci 1989 se tu objevují nová plemena.

 

simentl.jpg

Starý Simentálský skot (www.prospecierara.ch)

(°°°°°Příloha č.58: Zoofarma u Fialů°°°°°)

 http://www.frischwinkl.estranky.cz/clanky/58-zoo-farma-a-hospudka-u-fialu/

ja.jpg

        Telátko francouzského plemene na pastvinách dnešní farmy

   Podle zápisů v kronice chovali v roce 1834 na Modlhofu 9 koní, a po první světové válce se na větších usedlostech chovali obvykle 2 koně a hříbata. Stejně tak na usedlostech bývalo několik ovcí a 2-3 prasata. Drůbež se obvykle chovala málo, protože v blízkosti lesů se nedala uhlídat před liškami, kunou, či káňaty. Výjimkou byl chov husí, který býval prý spíše výsadou českých osadníků, kterých tu ovšem nebylo moc. To píše v kronice Ernst. Soupis hospodářských zvířat roku 1939 mluví trochu jinak, třeba se změnila situace, republika se právě vyhrabala z krize a začínala válka...

 

1673_rinderrassen.jpg

                                                  Plemena skotu (www.ebay.de) 

Ze soupisu hospodářských zvířat (1939) - z archivu Klatovy - počty mohly být i trochu větší - ne všechno sedláci přiznali:

usedlost

1939

koně

hovězí dobytek

z toho

doj. krávy

ovce

prasata

kozy

slepice

husy

Schröderhof

 

2

1

 

 

 

15

 

Chalupa Dums

 

3

2

 

 

 

8

 

Bartlmichlgütl

 

11

4

 

 

2

18

 

Müllerhanzlhof

 

1

1

 

 

1

10

 

Stockgütl

 

12

3

3

2

 

22

 

Buchenschneidrgütl

 

7

2

 

 

 

9

 

Storn + jeho chalupy

 

19

16

 

 

2

67

6

Franzlwofergütl

2

3

3

 

 

 

9

 

Frischmühl

 

10

3

3

1

1

18

 

Tomandlhof

2

28

7

6

2

2

50

 

Pflanzerhof

2

22

6

4

 

2

20

 

Modlhof

3

28

8

4

2

1

20

4

Karlhanzlhof

1

14

8

 

2

 

24

 

Frischhof

2

30

11

2

 

1

20

 

Karlhof

2

20

5

2

1

1

28

 

Zelzerhof

1

22

7

3

2

2

20

2

ostatní chalupy v údolí

 

34

25

 

 

12

144

 

celkem v údolí

15

266

112

27

12

27

502

12

 Tabulka je výpisem pouze brčálnických usedlostí. V celé Hojsovce bylo sečteno celkem 26 koní, 626 kusů hovězího dobytka a 1175 slepic, tak je jasné, že konkrétně Brčálník byl v tomto ohledu poměrně významnou částí obce.

   Kromě toho byla registrována včelstva - jediná v údolí byla hlášena na Karlmühlu a také v Hojsovce chovali 13 kachen, ale na Brčálníku je nikdo neměl.

Okolí poskytovalo mnoho lesních plodů, které se kuchyňsky upravovaly a za jejich sběr se platilo. Důležitá byla i lovná zvěř - srnci, jeleni, zajíci, ale stříleli se také třeba jezevci, tetřevi a drozdi. V řekách byl dostatek ryb, ale ty nebyly považovány většinou za hodnotné jídlo. Lov i rybolov nemohl provozovat každý, byl regulován a zpoplatněn.

                    jb.jpg

  K dobytku, hlavnímu zdroji obživy, měli sedláci hluboký vztah  (z Roučkovy knihy)

Po světě jsou tisíce kusů dobytka, které mají simentálské předky, třeba se i tak jmenují, leč s původními nemají nic společného, zvířata jsou různě křížená s jinými plemeny  a šlechtěná pro specializovanou užitkovost. Ve Švýcarsku dodnes zachovávají a šlechtí původní  plemena hovězího dobytka (www.swissherdbook.ch):

untvvvv.jpg

untitled-3nkd.jpg

                   untitfdfcvd.jpg

                  nmckbdkj.jpg

httpwww.swissherdbook.ch.jpg

untitled-2fdge.jpg

nhdiskb.jpg