Jdi na obsah Jdi na menu
 


13 Müllerhanzlhof

   Müllerhanzlhof (Müllerhanzlgütl)

 (dodnes č.p. 142, před 1886 č.p.36 statek, 37, 38 Inhäusel)

 

    Na místě dnešní Rudolfovny stála usedlost, zvaná Seewaldgütl. Původně byla spolu s Stammhofem – Bartlmichlgütlem součástí jedné velké usedlosti.                                                                                                       Jak píšu už v jiných přílohách, je podle mne pravděpodobné, že v nejstarších historických dobách mohly být v údolí pouze dvě rozsáhlé usedlosti v majetku dvou rodů - každá na jednom svahu Úhlavy - jedna zvahá Hölwinkl (později Frischwinkl) směrem k Můstku a druhá Stammhof (později Storn), směrem ke hranici. Tato "stornská" usedlost vlastnila patrně pozemky na tomto svahu od dnešních Srubů až k dnešní elektrárně, včetně mnohých domů v celé této oblasti. Později domy majetkově přešly do různých rukou, dostlay nová jména, jen chalupy (sklárny) pod Sruby si udržely staré jméno Storn - Stornhof (byly v rukou vrchnosti a nejmenovaly se "po chalupě"). Na starých mapách, ještě do konce za První republiky, byla oblast Stornem zvaná až k elektrárně, a Storn tedy bezpochyby nebyl jen onen statek pod Sruby, nebo sklárny v jeho blízkosti. Rovněž chalupa na místě Bartlmichlgütlu byla v matrikách značená jako Storn 22, tedy příslušná do oblast Storn, přestože  je poslední směrem k elektrárně. Ostatně stornské sklárny byly záznamů blíže dnešní Rudolfovně, než Srubům (odmysleleme si železnici), což potvrzuje i mou doměnku o tom, že název Storn na Müllerově mapě byla tato rozsáhlejší oblast, ne jen místo známého předválečného Stronského statku.

   Usedlost byla samostatná minimálně od roku 1666,kdy dvůr vlastnil Peter Seewaldt, jinak řečený Storn Peter. Od r. 1689 je majitelem jeho zeť Hans Conrath, od r. 1697 jeho syn Johann Adam C. a v r. 1720 převzal majetek Johann Michl C. Jeho dcera Anna Marie si vzala v r. 1750 za muže Hanze Frische z Frischova mlýna (Frischmühle) a po něm se usedlost začala nazývat „Müllerhanslhof“. Frisch ale zemřel mladý a vdova se opět provdala za Simona Schreinera z Eisenstrassu (1754). Pak usedlost převzal Frischův syn Johann Georg Frisch (1800). V roce 1822 předal usedlost dceři Anně a jejímu muži Ignatzi Kelnhoferovi. Ignatz prodal usedlost v roce 1863 Železnorudské vrchnosti - knížeti Hohenzollern Sigmarien (rodina odjela patrně do Ameriky).

    Kolem roku 1877 v době výstavby železnice a tunelu, byl objekt ležící v těsné blízkosti severního portálu špičáckého tunelu využíván pracovníky stavby. Panstvo poté ponechalo už asi dost vybydlený objekt svému osudu, usedlost chátrala a byla v roce 1907 stržena. V r. 1920, kdy se evidoval po vzniku republiky zestátněný majetek vrchnosti tam byly jen ruiny a jednoduchá dřevorubecká chata.

 

me.jpg

mf.jpg

  Rok 1959 a ssoučasnost (www.kontamminace.cenia.cz, mapy.cz)

Na jejím místě byla pak postavena „Jezerní hájovna“ – objekt dnešní Rudolfovny. Za První republiky (1939) byl v objektu hlášen Otto Zehle (měli tam psa, jednu krávu, kozu a slepice).. V lednu roku 1946 tam má domovské právo Josef Aschenbrenner s ženou Marií rozenou Joachinstahlerovou, asi je zanedlouho odsunuli.

   Turistický objekt, který leží nedaleko špičáckého tunelu, dostal jméno v šedesátých letech minulého století podle jeho obyvatele lesního pana Rudolfa. Pan Rudolf se později odstěhoval do Nýrska kde se stal ředitelem Státních lesů a pak žil v Klatovech. Jeho syn stále prý jezdí na chatu na Prenet. Rudolfovna pak byla škodováckým rekreačním střediskem.

 

md.jpg

                                    Starší pohlednice Rudolfovny

     Málokdo ví, že malý domek vlevo vedle Rudolfovny připomínající kapličku byla pec na chleba. Takovéto pece bývaly vedle horských usedlostí velmi často. Vedle ní stojí prastará třešeň, která ještě pamatuje kamenný dvůr, zahradu s ovocnými stromy a rozsáhlé pastviny nad Rudolfovnou, které teď už pohltil les. Rudolfovna měla dva vchody, protože kdysi tam bydlely dvě rodiny. Měla také dvě stejné stáje se stodolami, z nichž jedna vyhořela a na jejím místě byla postavena menší. Pod dvorem, při vchodu na pastviny, stála další stodola s chlévem, po které dnes není už ani památky.

 

  .............................................................................................................

Duše barabů.

(z vyprávění p. Sixtové)

 

Rudolfovna se nachází blízko trati a severního portálu Špičáckého tunelu. Dělníci byli povětšinou z Balkánu a dalších jižních zemí. Ti, kteří tu zahynuli, byli pohřbeni podle místních zvyklostí, ne po balkánském způsobu. Říká se, že duše těchto barabů nenalezly proto klidu a bloudí po okolí. V podobě světýlek se objevují čas od času vedle ústí tunelu a nahánějí lidem strach. Duše prý nejsou zlé a není čeho se bát. „Za devět let, co jsem na Rudolfovně bydlela, jsem je tam viděla mnohokrát,“ říká paní Sixtová, „navzájem jsme si tam na sebe zvykly...

Také na Rudolfovně se stávaly divné věci. Občas, když byl dům prázdný, byly v noci z přízemí slyšet hlasy. Jakoby se hlasitě bavili lidé v hospodě. Zpočátku jsem se toho hrozně bála. Zaslechli to i někteří naši hosté. Onehdy mi jedni starší lidé ráno říkali, aby se návštěvnící našeho „občerstvení“ příště v noci nechovali tak hlučně. Když jsem jim vysvětlila, že v domě byli jen oni a já, byli z toho zděšeni. Nebylo se ale čeho bát. Snad to byli ti barabové, kteří si krátili chvíle ve svém věčném bloudění...."

..........................................................................................................................................................

Původní stodola v pozadí s pecí na chleba

(°°°°°Příloha č.16: Zvířata na Rudolfovně°°°°°)

http://www.brcalnik.estranky.cz/clanky/rozsirene-prilohy-k-historii/16-zvirata-na-rudolfovne/ 

(°°°°°Příloha č.14: Pěčení chleba ve venkovních pecích °°°°°)

http://www.brcalnik.estranky.cz/clanky/rozsirene-prilohy-k-historii/14-peceni-chleba-ve-venkovnich-pecich/

(°°°°°Příloha č.17: Jak to bylo s Pavlem Bonkem°°°°°)

http://www.brcalnik.estranky.cz/clanky/rozsirene-prilohy-k-historii/17-jak-to-bylo-s-pavlem-bonkem/

               mb.jpg

             Rudolfovna dnes - nová střecha, okna, zateplená fasáda

 ma.jpg

Stabilní katastr (zdoj - www.archivnimapy.cuzk - viz příloha mapy) - je zjevné, že stará budova usedlosti stržená kolem roku 1907 stála na opačné straně cesty, na kraji dnešních pastvin a nová budova byla jednoduše postavena kousek vedle, tam, co stojí dnes. Je tu i patrné, jak je zdvojená cesta k domům - něco takového bylo patrné v terénu ještě nedávno - před vyasfaltováním cyklostezky.

  Ještě jedna informace: Rudolfovně se svého času říkalo také "Zámeček" - asi tak kolem roku 1970 - 1975. Měli tam ubytování chlapci ze škodováckého oddílu lyžařů (informace od pana Josefa Fuxe, který tam takto jezdil) ...