Jdi na obsah Jdi na menu
 


Osidlování kraje - Králováci

    Když pomineme bezprostřední okolí obchodních stezek, dlouho toto místo nikoho nelákalo kvůli horskému charakteru terénu (pralesy, balvany, svažitý terén, chudá půda) a drsnému podnebí.

   Vrchnost z podhůří byla líná jezdit do hor komandovat své poddané a tudíž pozemky spíše jen za peníze pronajímala, než aby tam měla robotující obyvatelstvo.

   Běžné zemědělské hospodaření tu nebylo možné, proto se tu usazovali převážně svobodní „podnikatelé“ (skláři, hamerníci, vápeníci, těžaři) - hodně otrlí, světaznalí lidé, kteří měli dost peněz a patřičné sebevědomí. Platili za své podnikání vrchnosti činži. Vytvořili společenskou vrstvu ze které později vznikli hrdí Králováci. Někteří badatelé předpokládají německý původ Králováků, ale je spíše pravděpodobné, že měli i české, nebo smíšené předky a postupně převládla Německá kultura a jazyk.

    Nevznikaly tady nikdy uzavřené vesnice, ale samoty a dvorce roztroušené po stráních, mezilehlé menší chalupy a sezónní obydlí. Jak těžko se tu hospodařilo, to vystihovalo pořekadlo „devětkrát pole, devětkrát les…“, pole se musela neustále obnovovat, stačilo pár let a pole zmizelo pod větvemi stromů…
  Takováto obec (dříve rychta) se rozkládala poměrně na velkém horském území a skládala se nejen z  jednotlivých osamocených chalup v kopcích, ale především větších samostatně hospodařících  usedlosti, fungujících jako malá vesnička. Usedlost se skládala kromě domu majitele také z dalších chalup, kde bydleli lidé, kteří tam jen pracovali a ne vždy měli k majiteli nějaký příbuzenský vztah. Kromě hospodářských stavení tam býval i mlýn, pila, hospoda a pod.
 
              a.jpg 
Horský typ osady s usedlostmi roztroušenými po kopcích
(Langer, Vařeka: Naše lidové stavby)

              a-001.jpg

Typ uzavřené osady, který tu nebýval (ze stejného zdroje jako výše) 

(°°°°°°Příloha č. 3: Jak žili Králováci°°°°°°) 
 
    Králováci byli, tak jako Chodové, hrdí na svou svobodu a privilegia získané od králů a císařů, ale ve své podstatě to nebylo s těmi privilegii tak horké. Zpočátku sice podléhali přímo králi, později ale byli zastaveni vrchnosti. Sice nemuseli robotovat, ale ne proto, že by je chránila nějaká privilegia, spíše proto, že tam nebylo kde. Vrchnost a pole byly někde dole v podhůří. Páni zkoušeli nařídit docházku lidí z hor na níže položená pole, ale nemohlo to fungovat. Ani ostraha hranic nebyla povinností místních lidí, protože v tomhle místě byla hranice už tak, díky pralesům a horám, dost neprostupná. Vrchnost se spokojila s vybíráním nájmů a poplatků za všechno, co se jen dalo (lov ryb, zvěře, ptáků, pastva a sekání trávy v panských lesích, sběr lesního ovoce, využívání síly vody..)
   Ani jiná práva nebyla potvrzena – svobodný pohyb, uzavírání sňatků, disponování s nemovitostmi. Hlavní výhoda, která odlišovala Králováky od ostatních poddaných v království, byla možnost volit si ze svých řad vrchního rychtáře (a rychtáře jednotlivých rychet), který byl jejich vzdělaným zástupcem v jednání s vrchností, vybírání poplatků a zařizování různých povolení. 

mapa.jpg

Mapa území jednotlivých rychet (www.kohouti.kriz.org) 
 
 Královácké rody byly poměrně bohaté rodiny svobodných sedláků, které hospodařily v kuse na jednom místě mnohdy i přes 300let (to je doloženo, tudíž možná i déle). Dvůr dědil nejstarší syn a ostatní potomci buď odcházeli, nebo zůstávali v malých domcích jako pomocníci hospodáře. Mnohdy se dvory rozrůstaly o mnoho samostatně hospodařících chalup roztroušených v okolí, které byly později prodávány, pronajímány, či zapůjčovány jiným majitelům, ne vždy z daného rodu.
Označení domů. 
  Většina usedlostí, případně chalup, byla odpradávna nazvána "po chalupě" tedy po některém majiteli (Frischhof), mnohdy se změnil tento název se změnou majitele.
   Pak bylo zavedeno a dlouhodobě užíváno první číslování, které se ale v roce 1886 zcela změněno a domy byly přečíslovány. Některá z těchto čísel popisných platí dodnes, jiná zanikla se zbouráním chalup, další přibyla stavbami nových rekreačních a obytných objektů po druhé světové válce.  Staré číslování objektů je dost zmatené a je tedy dost složité se vyznat v umístění, posloupnosti majitelů a době vzniku a zániku chalup.
  Velké množství lidí odešlo z našeho údolí po roce 1865, kdy se uvolnila poddanská pouta k panstvu a místu (nedědící potomci odcházeli na různá jiná místa v Čechách, především s německy mluvícím obyvatelstvem, nebo do Bavorska, či Severní a Jižní Ameriky, nebo i do Bukoviny).   

img_5517.jpg

  „Počeštěný“ erb svobodné rychty. Rychta zanikla vznikem obce po r. 1848 a nikdy neměla jméno Hojsova Stráž, ale Eisenstrass. Nad erbem se lvíčkem chybí „nepohodlný“ symbol  - královská koruna (znak, kterým se převážně Němci - Králováci hlásili k českým králům) a na bocích chybí stuhy s německým nápisem – heslem Králováků: „Niemands Herr und Niemands Knecht. Das ist Künisch Bauern Recht!“ (v překladu: Žádný pán a žádný sluha, to je králováckých sedláků právo)